Bezhlavý jezdec

Publikace Bezhlavý jezdec představuje Josefa Bolfa, Jána Mančušku, Jana Šerých a Tomáše Vaňka nejen skrze jejich tvorbu, ale také prostřednictvím autobiografických textů a obsáhlého rozhovoru, který s nimi vedli Sandra Baborovská a Vít Havránek. Umělci vzpomínají na studia na pražské AVU, kde v roce 1996 založili skupinu Bezhlavý jezdec. Neměli společný styl, vůdce ani hotový program. Spojovalo je přátelství, intenzivní debaty a pocit, že věci je možné dělat jinak. Ostatně, jak vzpomíná Bolf, jejich práce se nikdy úplně neprotnuly a pohromadě je drželo především přátelství.

Kniha je zároveň návratem do devadesátých let – do doby plné svobody, očekávání, improvizace, ale také nejistoty. Autor rozsáhlé teoretické studie Vít Havránek se ptá, jak se náš pohled na toto období s odstupem proměnil: byla devadesátá léta skutečně časem téměř neomezených možností, nebo jsme tehdy některé důsledky velkých společenských změn jednoduše neviděli?

Publikace Bezhlavý jezdec je tak nejen kniha o čtyřech umělcích a jedné skupině, ale i o generaci, která dospívala s pocitem, že budoucnost ještě není rozhodnutá. Pocitem, který dobře vystihuje věta, již si Jan Šerých pamatuje z listopadu 1989: „Nečekejte, jak to dopadne, dopadne to tak, jak budeme chtít.“

The publication Headless Rider presents Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých, and Tomáš Vaněk not only through their work but also through autobiographical texts and an extensive interview conducted by Sandra Baborovská and Vít Havránek. The artists recall their studies at the Academy of Fine Arts in Prague, where they founded the group Bezhlavý jezdec (The Headless Rider) in 1996. They had no common style, no leader, and no set agenda. What united them was friendship, intense debates, and the feeling that things could be done differently. After all, as Bolf recalls, their work never completely overlapped, and it was friendship above all that held them together.

The book also serves as a return to the 1990s – a time full of freedom, expectations, improvisation, but also uncertainty. Vít Havránek, author of an extensive theoretical study, asks how our perspective on this period has changed with the passage of time: were the 1990s truly a time of nearly unlimited possibilities, or did we simply fail to see some of the consequences of those major social changes at the time?

The publication Headless Rider is thus not only a book about four artists and one group, but also about a generation that came of age with the feeling that the future was not yet decided. A feeling that is well captured by a sentence Jan Šerých remembers from November 1989: “Don’t wait to see how it turns out – it will turn out the way we want it to.”